Vesmírná prosba ( památce obětem koronaviru ), 2019 - 2021

Nikdo si nyní není právě příliš jistý, 

zda ještě pro něho vyzbývá doba příští ... ,

tak tedy : ,, Sbohem '' a poslední polibek s ženou,

nebo snad ještě je naděje  : ,, Na shledanou ... ?! ... ''

V galaxii se otevřela černá díra, 

je to jako do dimenzí další škvíra,

narušila náhle systém všehomíra, 

už jsou lidé zkrátka tací,

Bože, mám na Tebe reklamaci, 

přestaň lidi jako trávu kosit, 

máš život chránit, nenech se prosit,

pravda, přestali jsme zbožnost nosit,

půjde-li to takhle dále, zrno od plev v univerzu nezdaří se prosít.

Tak zavři už svou Pandořinu skříňku, 

narovnej v čase živoucí přímku, 

zachovej kmety, vždyť i ti jsou z kmínku, 

smrtka jako uražená lehká dáma, 

co mi dá ... , 

či nedá mi ... , 

vše zlé od nás a trojjediná podstato zůstaň stále s námi ...

Na shledanou v lepších časech, zatím je to pech,

najdeme vakcínu, neusteleme si jenom trpně na svých snech, 

vždyť pokud je ještě muž a žena

života matrice stále je zachována, 

jsme sice pěkně dravá, po mamonu, sexu stále chtivá cháska, 

ale už vložením Adamova žebra do prostopášné Evy byla loterijní sázka.

Hřešíme, ale nyní ve stínu katedrál, 

nevíme, co bude s námi všemi dál,

chtěli jsme Tě vymazat z paměti, 

ztrestáni, vkládáme opět pokoru do dětí ...

autor : Vladimír Marek 

( březen 2020, 185. nakažený koronavirem v České republice, vládou ČR vyhlášen ,, stav nouze '' )