Motto :
Z neústupné nenávisti přibývají válečné vdovy, zatímco na Baldově se již propadly krovy ...
Husitský pomník na Baldově u Domažlic. Největší pomník v Československu ?
Domažlice, 27.
července.
V Domažlicích
ustavil se v květnu roku 1926 Výbor pro postavení pomníku na oslavu
vítězství u Domažlic 1431, v němž zastoupeni jsou svými delegáty všechny pokrokové
politické organisace a kulturní spolky z města i okolí. Iniciativu ke
zřízení pomníku dala Jednota Čs. obce legionářské a má býti postaven 14. srpna
1931, v den půltisíciletého výročí největšího vítězství českého,
dosaženého nad vojsky páté křížové výpravy, na baldovském návrší nedaleko
Domažlic, odkud kardinál Julian Cesarini pozoroval útěk křižáckých vojsk a kde
ztratil klobouk, rudý plášť, zlatý kříž a papežskou bullu.
Výbor, vědom si světového významu
husitského vítězství u Domažlic, stará se již dnes, aby vybudoval pomník velké
umělecké hodnoty a důstojný svého významu. Peněžní část, nutnou
k propagaci, poskytla již sama Jednota Čs. obce legionářské
v Domažlicích. Město Domažlice zařadilo do svého rozpočtu na příští rok na
zbudování pomníku zatím částku 10. 000 Kč. Ale pomník vyžádá si nákladu téměř
milionového. Proto výbor nyní obrací se svými žádostmi o podporu svého díla na
vládu republiky, na úřady zemské, okresní i obecní a na jednotlivce i spolky
doma i v cizině. V nejbližších
dnech rozešle jim letáky, jejichž text sepsal spisovatel Jan Vrba, člen výboru.
Tisknou se dále propagační plakáty, zřizují se pokladničky, informuje se
v novinách. Snad vyjde i zvláštní sborník o bitvě u Domažlic, který bude
rovněž rozprodáván ve prospěch zřízení pomníku.
Po krajinské výstavě
v Domažlicích věnují všichni místní spolkoví a kulturní pracovníci
usilovnou práci ke zdaru tohoto díla. Památník husitské bitvy u Domažlic bude
vévoditi celému chodskému kraji a bude snad největším pomníkem v naší
republice.
( Úplný a doslovný opis článku - NOVÁ
DOBA - ze dne 29. července 1927, strana 3 ).
Velký pomník republiky u Domažlic ?
Jméno Domažlice se často vyskytuje
v naší historii. Pověstné jest husitské vítězství na baldovském návrší u
Domažlic roku 1431 nad křižáckými vojsky. Domažlicko jest si plně vědomo
významu tohoto českého vítězství a proto bylo navrhnuto, aby v místech
vítězství byl postaven husitský pomník. Výbor pro postavení tohoto pomníku se
ustavil již roku 1926. Jsou v něm zastoupeny všechny politické organisace
a kulturní spolky z Domažlic a okolí. Do svého rozpočtu na rok 1928 již
zařadilo město Domažlice na vybudování pomníku 10.000 Kč. Částka tato jest ovšem
proti nákladu, který si pomník vyžádá, nepatrná, neboť stavba s úpravou
okolí bude státi asi milion Kč. Tento obnos jest pro Domažlicko samozřejmě
velký a proto se jmenovaný výbor obrací na vládu republiky, zemské, okresní i
obecní úřady s žádostí, aby
poskytly tomuto podniku podporu. Co
nejdříve bude zahájena propagace tohoto projektu. Jest zamýšleno vydati o
domažlické bitvě zvláštní sborník, který by byl ve prospěch postavení pomníku
prodáván. Nyní jest ovšem veškerá pozornost Domažlicka obrácena ke krajinské
výstavě, ale po jejím skončení budou
rychle pracovati veškeří její pracovníci pro uskutečnění výše jmenovaného
projektu. Pomník by měl býti dostaven 14. srpna 1931, tedy v den
půltisíciletého výročí velkého husitského vítězství. Pomník by byl podle výšky
nákladu dosud nejdražším v republice.
( Úplný a doslovný opis článku - ČESKÝ DENÍK -
ze dne 30. července 1927, strana 2 ).
Ze zásadních důvodů ?
Vláda odřekla protektorát nad slavnostmi k oslavě 500. výročí husitského vítězství u Domažlic.
Na 14. srpen t. r. připadá pětisté výročí památného husitského vítězství nad křižáckými vojsky na Baldově u Domažlic. Podle souhlasného mínění historiků je tento den nejslavnějším dnem proticírkevního boje, neboť toho dne učinila církev největší ústupek, když bylo jasno, že proti kompaktnímu hnutí husitskému nic nezmůže. V den tohoto výročí je pořádána velká oslava vítězství, při čemž vláda byla slavnostním výborem požádána o protektorát. Je nepochopitelné, že ministerská rada protektorát ze ,, zásadních důvodů '' odmítla. Pozoruhodné jest srovnati, jak nákladně a okázale bylo oslavováno r. 1929 milenium knížete Václava, kdežto toto významné jubileum je úplně opomíjeno povolanými činiteli, kteří by měli jít vzorem vstříc.
( Úplný a doslovný opis článku - NOVÁ DOBA - ze dne 1. srpna 1931, roč. XXXVII , č. 213, strana 4, autorská šifra Ij ).
Naši předci již tušili příchod další světové války, bylo zřejmé, že očekávali ten nejhorší možný průběh i výsledek, Roškotův návrh proto nebyl megalomanstvím, snobským velikášstvím, tento památník měl v nacisty ohrožovaném českém pohraničí dokazovat, že zde máme svůj domov a budeme jej usilovně hájit. Vláda ČSR již tehdy ale odepřenou patronací ( s příklonem k říšské svatováclavské tradici a s církevním oficiálním přehlížením husitství ) nad ním plně prokázala, že dále budeme na vrcholných protektorátních místech pouze zbaběle ustupovat, servilně se přikrčovat a jen trpně čekat, jak to s námi všemi dopadne. Na Baldovském návrší jsou v zemi stále obsažené staré zbraně a jejich fragmenty jako důkazy o tom, že se umíme sami obhájit a ubránit. Evropská integrace by nás ale neměla zbavovat národní identity a kolektivní paměti, jsem si jist, že prvopočáteční odpor a odtažitost radnice konečně povolí a město v budoucnu vztyčí i jezdeckou sochu Prokopa Holého a na Baldově si třeba již brzy koupíme pamětní medaili na památku z návštěvy nejkontroverznějšího místa v Čechách, o kterém se dříve ani psát, fotit jej, či kamerovat vůbec nesmělo. Baldov odráží veškeré absurdnosti, peripetie a excesi naší novodobé historie, včetně kocourkovské pikantérie, že posloužil na Dukle mnohem příhodněji a důstojněji v kompozici nepřehlédnutelného národního monumentu na protější slovenské straně tehdejšího Československa. VM
Zvláštní poděkování pí Janě Michálkové a p. Janu Matějovičovi - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR, Praha.
