Bitva u Domažlic ( panoráma )

Bitva u Domažlic (panoráma) - ak. malíř Jan Šebek (1935)


Panoráma Bitva u Domažlic byl připravovaný velkoformátový obraz o rozměrech 9 krát 30 metrů (270 m²), který zůstal od roku 1935 stále pouze ve fázi maloformátové předlohy s několika dílčími částmi.

Zobrazoval výjev ze slavného husitského bojiště u Domažlic z roku 1431 a jeho autorem byl akademický malíř Jan Šebek. Poprvé bylo o možné výtvarné předloze k monumentálnímu panoramatu světově proslulé bitvy u Domažlic vážně uvažováno v Praze již v habsburské rakousko - uherské monarchii, ale Luděk Marold si zcela záměrně vymohl a obhájil dokumentární obrazový přepis lipanské konfrontace na meč a smrt znesvářených radikálních a umírněných křídel husitských vojsk. 

Vznik

Na uměleckou obranu nacismem silně ohrožovaného československého státu a všeho jeho lidu, k posílení občanské cti a hrdosti na neporazitelné válečnické umění předků a legionářské tradice a k znásobení potřebné odvahy a bojeschopnosti k očekávané a nevyhnutelné obraně v těžkém období ( bezprostředně po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře ) akademický malíř Jan Šebek poprvé předložil v roce 1933 městské radě v Domažlicích k posouzení svůj originální návrh složené kompozice velkoplošného historického panoramatu. Přípravné skici bez dalších námitek a s pochvalným kolegiálním uznáním doporučil k dalšímu detailnějšímu dopracování a dokončení i tvůrce brilantního malířského cyklu Slovanská epopej Mistr Alfons Mucha, který se za Šebka již v roce 1932 osobně přimluvil u historika a ředitele knihovny Národního muzea v Praze Dr. Josefa Volfa, aby mu vstřícně umožnil hloubkové studium husitského údobí. Důmyslně členěné složené plátno mělo v jeho středu obsahovat motiv Odevzdávání nepřátelských korouhví Prokopu Holému a jejich sklánění před českým praporcem a husitské mše s chorálem Ktož jsú boží bojovníci. Jedinečné dílo dále vznikalo i s podporou Výboru pro postavení pomníku na oslavu vítězství u Domažlic r. 1431 a mělo podobu několika rozměrných přípravných kartonů a jednoho velikého obrazu rozvržení kompozice středu dioramy, které mělo být, podobně jako u Maroldova panoramatu, ještě doplněno o plastické popředí se středověkými zbraněmi a o další vojenský materiál a dekorace ke zvýšení optického účinku. Plátno mělo být podsvětlováno s hudebním podkresem husitského triumfálního chorálu Ktož jsú boží bojovníci.


Prezentace

Malíř Jan Šebek chtěl významně podpořit stavbu Roškotova gigantického národního památníku v Domažlicích, jenž by podle předběžných nákladů na jeho stavbu a úpravu okolí ( 1 milion Kč ) byl ve své době vůbec nejnákladnějším a k tomu na dohled od státní hranice také nijak nepřehlédnutelným Památníkem Republiky, a proto byla výstava konána od 11. srpna do 8. září 1935 v rámci každoročních husitských oslav a byla doplněna o architektonickou výstavku návrhů na tento památník. Autor si byl plně vědom tíhy odpovědnosti za nelehké a co možná nejvěrnější zachycení obsahu, a proto Chodsko dlouhodobě navštěvoval a studoval. Věrně skicoval krajinu v pohraničí a také místní kulturu, chodský národopis, typologii a fyziognomii Chodů a jejich rázovité zvyky a obyčeje. Rok 1935 však nebyl právě nejpříhodnějším, po plebiscitu bylo Sársko opětovně připojeno k Německu, kde byly zavedeny všeobecná branná povinnost a rasové čistky podle Norimberských zákonů. Po volbách do parlamentu ( 19. 5. ) začalo jedno z nejtěžších období pro Československo a Šebkovo panoráma se stalo nebezpečnou výbušnou třaskavou směsí jako obtížné a problematické politikum, ke kterému se nechtěly vysoké umělecké kruhy jakkoliv vyjadřovat. Dobře patrné je to v celém ročníku akademického měsíčníku výtvarných umělců Dílo v roce 1935, který s bohatým výkladem a detailními vyobrazeními kladně hodnotil nedostižnost Maroldova panoramatu. Právě pouze takto a ne jinak, měl vypadat dobový kánon. Šebek narazil na sebestředný pragocentrismus ( veškeré věhlasné výstavní síně a galerie, celé akademické umělecké prostředí a vědecká pracoviště byly s vydatnou podporou ministerstva školství a národní osvěty a Rady hlavního města Prahy cíleně nasměrovány k nedožitým sedmdesátinám Mistra Marolda a k jeho výjimečnému celoživotnímu dílu a přínosu pro nově se utvářející československou kulturu a umění ). Alibistický akademický skepticismus a přehlíživý nezájem odvážný návrh domažlického panoramatu tak rázem nechal nezaslouženě propadnout do podružnosti umění regionálního významu. Tuto neprostupnou hradbu neznalé potměšilosti a špatně zakrývaného strachu ( hrubé sněmovní provokace Henleinovců v červnu 1935 pouze pozvolna účelově stupňovaly rafinovanou předehru, vedoucí ke ztrátě samostatnosti ČSR za její okupace v roce 1939 ) prolomil svou odborností a uvážlivými přímluvami až univerzitní profesor PhDr. Jindřich Čadík, ale bylo již příliš pozdě na dokončení strhujícího a svěžího husitského panoramatu. Chodsko bylo již brzy trpce poníženo a v politické ústupnosti bez vojenského odporu a odvěkého hraničářského vzdoru neurvale zabráno. Dne 24. listopadu 1938 v 10 hodin dopoledne bylo nacisty okupováno jediné chodské město Klenčí pod Čerchovem s vesnicemi Starý a Nový Postřekov, Chodov, Trhanov, Hamry, Pec, Pila, Babylon, Česká Kubice a Pelechy ( více než 7 000 chodských obyvatel připadlo k Říši ). Radikalizaci a silné emoce Chodů pomáhali starostům chodských vsí mírnit i pražští Chodové ze Spolku Psohlavci a také narychlo přivolaní rodáci z Pošumaví, aby se nikdo z nich snad marně neobětoval. Připravovaný demonstrativní pochod v početném průvodu proti anexi Chodska v čele s ozbrojenou 100 člennou krojovanou a uzavřenou bojovou formací Chodské stráže s čakany a chodskými psy a s následnou připravovanou Slavností svěcení psohlavecké spolkové standarty byly jako akce nežádoucí v samém jejich zárodku úředního schvalování promptně a velmi razantně v Praze utajeně policejně přísně zapovězeny ( rezolutní zamítnutí Politickou radou I. oddělení Policejního ředitelství v Praze ze dne 6. 6. 1939 ), aby zde nedošlo k žádným pouličním nepokojům a možnému krveprolití, jak se ale stalo později při protinacistických nepokojích studentstva, které si vyžádaly oběť studenta lékařství Jana Opletala a Václava Sedláčka. Při pokusu chodských zástupců o jednání s vládními činiteli a k podání nesouhlasného protestu proti chodskému záboru, byli rebelující Chodové na úřední příkaz z vysokých míst zadrženi a pouze jejich mluvčí se dobrali po přepravě v uzavřených vozech ( pro vyloučení reaktivujícího kontaktu s pražským obyvatelstvem a masmédii ) kontraproduktivní audience s ministerským předsedou. Vytištěný a naléhavý letákový ,, Manifest chodského lidu všem veřejným činitelům ! '' byl na cestě do Prahy k širokému rozšiřování zadržen klatovskými četníky a okamžitě dán celý do stoupy. Dochovaly se pouze 3 výtisky. Čtyřčlenná osádka zadrženého automobilu byla pod pohrůžkou přísného potrestání přinucena k obrácení a návratu. Zrazení Chodové se nedočkali očekávaného zastání ani vojenské pomoci, a proto Šebkův soubor musel být již brzy ukryt před jeho zničením a stále čeká na své spravedlivé a odborné docenění.

Ohlasy, kritika a tematický popis díla

Zatím co byl Roškotův titánský obrovitý betonový monoblok ( ,, šikmo seříznutý rovnoběžnostěn " ) na malém městě zpočátku zavrhován a narážel na konzervatismus a provinční uzavřenost a nebyl ve své době řádně doceněn, tak ale Šebkovo panoráma vyvolalo mezi místními i letními hosty z ciziny velký zájem a podporu. JUDr. Miloslav Matas, básník, prozaik, dramatik, právník a žurnalista plzeňského Českého deníku ve své kritice vystihl Šebkovo přípravné dílo takto : ,, V studiích dioramatu je zvláště pozoruhodné, jak Šebek nalezl harmonický střed pro barvu ovzduší historického příběhu ve vzdálenosti téměř mystické spolu s modravým polotvarem fluida chodského kraje. '' A dále podtrhuje ,, rembrandtovskou '' sugestivní souhru světla a stínu. 

S největší pravděpodobností je výše zmiňovanou hlavní středovou částí panoramatu v současnosti vystavovaný rozměrný Šebkův obraz, uchráněný před ničivým požárem, s motivem Příjezdu Prokopa Holého do Domažlic ( asi 4,5 krát 2,3 metru ) v Chodském hradu v Domažlicích. Město Domažlice několikrát po sobě bylo připraveno dokončení projektu podporovat ze svého městského rozpočtu. Ke konečné realizaci a veřejné prezentaci však zatím nedošlo.

Studie k panoramatickému obrazu ,, Slavné vítězství husitů r. 1431 '' se skládala z 5 úzce spolu souvisejících tematických celků, z nichž nejpropracovanější částí polyptychu byla část středová a k ní byly dopracovány další 4 kartonové desky, asi s jejich orámováním. První náčrtová kartuše - ,, Husité nesoucí Prokopu Holému ukořistěné křižácké korouhve ''. Druhá kartuše v náčrtu - ,, Husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci ''. Třetí kartušová studie - ,, Husité za jásotu nesou vlastního druha převlečeného za křižáckého vůdce ''. Čtvrtá kartuše znázorňovala skicu části křižáckého ležení.

Finanční podpora

Na společné výstavě akademiků Františka Michla a Jana Šebka byla v Domažlicích připravena výherní loterie s párem věnovaných obrazů od obou umělců a takto vybrané peníze byly určeny na uhrazení práce na panoramatu. Výstava byla v neděli o 17. hodině skončena. Po provedeném losování bylo z bílých lístků taženo výherní číslo 477 a přiřadilo Michlův obraz řídícímu učiteli ze Všerub Jiřímu Tomandlovi. Svým motivem mohl být i z jeho poslední studijní cesty ve francouzské Bretani a Bulharsku se zachycením scenérií od Černého moře. Celkem 47 Michlových děl se zátišími, květinami, mořskými zálivy, fjordy, různými ročními dobami v krajině a s vybranými domažlickými motivy a zelený los s číslem 826 jistě potěšil figurálním Šebkovým obrazem paní učitelku Vlastu Hachovou z Domažlic. Šebkova vystavovaná kolekce obsahovala 23 uměleckých děl, z nichž obraz s názvem Čtenářka byl neprodejným a studie k portrétu primabaleríny Národního divadla v Praze a další ženský portrét byly krátkodobě zapůjčeny od soukromých vlastníků. Nejdražším Šebkovým obrazem byla velmi obdivovaná Chodská madona v hodnotě 25 tisíc Kč.

Výstavu mediálně zcela překrylo po vojenských manévrech na západním Slovensku u Senice s rumunskými, jugoslávskými a sovětskými pozorovateli, které řídil náčelník hlavního štábu armádní generál Ludvík Krejčí s útočnými operacemi od generála Vojcechovského a s obranou generála Votruby a v Podkarpatské Rusi uskutečněné třetí veliké vojenské cvičení čsl. branné moci v síle 40 000 mužů ve zbrani na severozápadu Čech. Operačnímu nácviku obrany hlavního města Prahy veleli divizní generál Václav Kopal a náčelník štábu brigádní generál Josef Janáček. Nejvyšší velení prvorepublikové Československé armády nutně zareagovalo na konané dlouhodobé příhraniční vojenské cvičení vojsk Třetí říše s dělostřeleckou podporou v okolí Nýrska a Železné Rudy a spojeného se stavbou nového letiště.

Ve vzdušném prostoru u Domažlic byly v začátku srpna 1935 hlášeny znepokojivé průzkumné hloubkové přelety letounů nacistického válečného letectva Luftwaffe s hákovými kříži na křídlech. Šebkovo dílo proto nelze nijak zlehčovat, přehlížet, ani dokonce snad pojímat jej jako ,, pouhou patetickou panoptikální raritu v obvyklém žánrovém rámci ateliérového aranžmá '' , ale jako předvídavé a velmi důrazné memento nutného národního heroismu, které se tragicky naplnilo.

Osobnosti a podporovatelé panoramatu

Mezi nejhorlivější zastánce a ochránce patřil právě Miloslav Matas, který je autorem málo známého historického šestizpěvného básnického eposu ,, 1431 '' , jenž složil s podporou České akademie věd a umění na oslavu největšího husitského vítězství u Domažlic 14. srpna 1431 - při obraně vlasti proti nepřátelům, který vydala Nezávislá Jednota československých legionářů a Kruh jejich přátel v Plzni. Ale svým uměním ( a finančním darem, rovněž i na husitský památník ) vydatně přispěl také chodský hudební skladatel Mistr Jindřich Jindřich, který se velmi angažoval. K připomenutí 500. výročí husitské bitvy u Lipan veřejně k večeru vystoupila ve středu 30. května 1934 v Plzni na Náměstí Republiky Pěvecká župa Plzeňská - Pallova ( zastupující města Plzeň, Domažlice, Přeštice, Nepomuk a Rokycany ) se skladbou Bitva u Domažlic, která získala nejvyšší ocenění na konaném mezinárodním pěveckém festivalu v Praze ( Rakousko, Ukrajina, Česko a Slovensko ), kde byla uvedena mohutným mužským sborem skladatele Jindřicha Jindřicha, který řídil profesor Bohdan Gselhofer, který sklidil aplaus a musel být vyvolán k publiku. MUDr. Ondřej Přikryl zcela jedinečným způsobem zachytil husitský triumf do hanáckého dialektu. Také prezident TGM připomenul své v mysli niterně trvale zanechané silné dojmy ze sborového přednesu husitského chorálu od čsl. legionářů. I přes těsné sevření hospodářskou krizí se v Domažlicích 14. června 1936 o 15. hodině ve vojenské jízdárně konal koncert, pořádaný k sokolskému župnímu Sjezdu pěvectva v Domažlicích. Bohatě navštívené hudební vystoupení líbivého tělesa západočeských učitelek tehdy dirigoval profesor Vanym. Výstup místního souboru s pásmem Chodské písně a Čerchovu řídil právě Jindřich Jindřich. A unesené diváky uchvátila skladba, určená k festivalovému vystoupení a scénickému provedení, nazvaná Bitva u Domažlic, která byla přednesena mohutným sborem s nejméně 400 pěvci a pěvkyněmi, které znovu mistrně vedl Bohdan Gselhofer z Plzně a sklidil za to nadšené ovace. Ale málo se ví, že ani malíř Chodska Jan Šebek nesložil ruce do klína. Po poválečném zklidnění poměrů osobně navrhl v srpnu 1947 zastupitelům finální vypracování svého obřího panoramatu s výjevem středověké bitvy podle již dříve připravených studií z roku 1935. Zásadním argumentem pro jeho dokončení bylo nepřehlédnutelné ozdobení a zviditelnění města a jeho bohaté historie stejně tak, jak se to výtečně podařilo Maroldovi v metropoli. Zřejmým benefitem byl jistě také úměrný honorář a jistota dlouhodobé velmi prestižní zakázky, která by pouze zvyšovala umělcův věhlas a jeho tvůrčí vyhledávanost. Šebkovi bylo vstřícně přislíbeno, že se o věci vytvoření velmi náročného díla bude úředně jednat na poradě Kulturní komise tehdejšího Městského národního výboru v Domažlicích. Tak se však již nestalo pro převratné změny po únoru 1948. To je asi poslední doložitelný pokus tvůrce svoje husitské panoráma vymalovat. Zřejmě vůbec naposledy ve 20. století se o zhotovení výpravného Šebkova husitského panoramatu a potažmo i dokončení velikého národního památníku na vrchu Baldov bezvýsledně pokusili v osobní rovině domažličtí komunisté při opakovaných jednáních s prezidentem Antonínem Zápotockým v roce 1956 a znovu v roce 1957. Mistr Jan Šebek zemřel v roce 1966 a tím byla zmařena poslední možnost jeho zásadního autorského zásahu a předání rozhodujících podstatných intrukcí, ale tvůrce hrdé Chodské stráže nebo zdařilé a velmi živé bojové scény Srážky Chodů u Pocinovic, znamenitý figuralista a nadaný, velmi talentovaný žák Švabinského a Muchy po sobě zanechal ,, obdivuhodné výtvarné věno Chodska ( prof. Čadík ), které by nemělo být nikdy právě tam, kde je doma, již nikdy ukrýváno, či dokonce ztraceno ! '' Akademický malíř Jan Šebek se zatím své samostatné monografie stále ještě nedočkal, ale do galerie národní elity vstoupil po obdržení cen České akademie věd a umění za rok 1938 a 1941 a Národní rady české za rok 1940 a 1941.

Vizualizace panoramatu

Mimořádně hodnotné a vlastně zcela neznámé přípravné výtvarné dílo bylo vyobrazeno v několika dobových časopisech, zřejmě se zaměřením na užitou fotografii a umění, také snad v legionářských tiskovinách, a je proto jen otázkou času, než bude opětovně dohledáno a pravděpodobně digitalizováno do multimediální projekce, nebo podle původní autorské předlohy a kompozice přemalováno a veřejně vystaveno. Šebkovo panoráma tak stále čeká na své úplné objevení a úplné zkompletování a dokončení. Obrovské plátno by se stalo největším a také nejnákladnějším uměleckým dílem Plzeňského kraje s nutným technologickým IT zázemím, nákladnými scénografickými dekoracemi a kulisami a se speciálními efekty a lze z toho usoudit, že proto také projektem velmi přitažlivým a nejnavštěvovanějším. Společně s obřím prstencovým baldovským kalichem, sochařskou stezkou a galerií pod širým nebem a naučnou stezkou by Šebkovo mimořádně zdařilé panoráma uzavřelo triptych husitských klenotů v regionu. Senzační objev byl učiněn na začátku září roku 2016 ve sbírkách Vojenského historického ústavu v Praze, když zde byla kurátorkou výtvarného umění Mgr. Ilonou Krbcovou při pátrání po ucelené umělecké pozůstalosti malíře Jana Šebka objevena skutečně pozoruhodná kompletní trojskica expresivního bitevního výjevu, z něhož se lze bez náležité dokumentace a expertiz zatím pouze domnívat, že se může - podle uzavřené a obklíčené vozové hradby na horizontu - jednat o další návrh panorámy s námětem Bitvy u Domažlic, ale tentokrát v převratné a naprosto nikým neočekávané kinematoskopické verzi pro další fotografické a filmové dopracování.

Dílo rozhodně není určeno pro přecitlivělé povahy, či pacifisty, nepostrádá přitom preciznost nápaditého provedení a také v sobě rozprostírá děsivou autentičnost bojiště a vzniklo asi intuitivně ze smluvní a termínované zakázky Správy města Domažlice na zhotovení panoramatického obrazu pro radniční síň těsně před provedením vydařeného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Hloubavý a vnitřně rozhodný Jan Šebek touto přelomovou strojskicou dosáhl umělecké úrovně velikánů světového malířství, když experimentálně opustil zažitou statickou kompozici a průběh bitvy geniálně rozfázoval. Hrůzné údobí heydrichiády a stanného práva mohlo mít zásadní vliv na do krajnosti vystupňovaný emocionální účinek a jasně patrnou hloubku umělecké vize i s jasným odrazem silně podporované a již zcela z díla vynucované válečné interakce proti běsnícímu a již veškerou lidskost postrádajícímu fanatickému nacismu a fašismu. A před historiky stojí skutečně nelehké objektivní osvětlení pravdivého pozadí kontroverzního a nejasného dobového tiskového nařčení z kolektivního akademického obrazového proříšského přizdobení domažlických kasáren v červenci 1942, stejně jako překvapivé a nečekané Šebkovy snahy o kvapnou záměnu husitského tématu s motivem Posledního odporu Chodů u Pocinovic při zachování formátu 9 krát 30 metrů s nejvhodnějším umístěním díla v zahradě Jos.(efa) Adamoviče přímo při Chodském hradu s odstupem na vzdálenost 15 metrů z února 1936.

Při několikanásobném zvětšení triptychu Husitské epopeje a spojením jednotlivých dílů v jeden celek do nekonečného pásu mohl Mistr Šebek jeho cyklickým otáčením na rozměrném tubusu dosáhnout společně se světelnými efekty, bitevním rykem, kanonádou, steny umírajících lidí a zvířat až fascinujícího inferna válečného prožitku v dosud běžně nevídané iluzorní filmové projekci, které lze nyní již snadno dosáhnout interaktivními a kybernetickými prostředky a technikou.

Na dohledání tohoto zcela mimořádného protektorátního a velmi vzácného uměleckého artefaktu se zasloužilo mnoho osobností, odborníků a také státních institucí a občanských sdružení, mezi mnoha je třeba zmínit mluvčího a Tiskový odbor prezidenta republiky, Archiv Kanceláře prezidenta ČR, rektora Univerzity Karlovy v Praze, Národní knihovnu ČR, Knihovnu Národního muzea ( oddělení časopisů ), Archiv Národní galerie a Vojenský historický ústav v Praze, rodácký Spolek Psohlavci v Praze, Společnost pro památník bitvy u Domažlic, starostu a radnici města a Muzeum Chodska v Domažlicích, Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje v Plzni, Státní a okresní archiv v Horšovském Týně a mnoho dalších.

Plné uznání náleží domažlickému rodáku Vladimíru Markovi, který hledání Šebkova stěžejního výtvarného díla inicioval, stejně jako dokončení husitského památníku v Domažlicích ( a to opakovaně již od roku 2007 v úplném osamocení ) na akademické půdě v Praze s nevalným výsledkem despektu, zlehčování a ignorování předkládaného reprezentativního projektu s cca 25 až 35 metrů vysokou a v noci osvětlovanou rozhlednou ve tvaru kalicha s restaurací v jeho kalichové části a s výtahem v patce a celoskleněným tubusem spojeného s halou ,, medieval - kyberdómu '' ve tvaru celostříbřité poděbradské královské koruny s trvalou interaktivní veřejnou husitskou expozicí a exkluzivní prezentací Šebkova panoramatu a s doporučovanou oboustranně vypravovanou visutou lanovou dráhou ze základové úrovně až k centru města s hromadnou dopravní obslužností. Vize, která měla v době finanční krize razantně podpořit zaměstnanost v celém příhraničním regionu a silný nárůst cestovního ruchu, potřeb v dopravě, ve stavebnictví, pohostinství, hotelnictví, gastronomii, v kultuře a volnočasových aktivitách a především ve službách, byla v posudcích absurdně komisiálně zamítnuta jako zcela poblouzněná a nerealizovatelná a následovalo odepření nabytí akademického titulu a vyloučení ze schváleného navazujícího magisterského studia pro : ,, unášení se vlastními představami, emocemi a patosem s nepoužitelnou a chybnou metodologií .'' Po dokončení památníku ze správně vyvozených mnohapočetných návrhů a sochařské stezky a galerie pod širým nebem ( podle návrhu výše jmenovaného - viz : idea Národního památníku - Baldov se skulptací podél stupňovitého schodiště, inspirované podyjskou glyptotékou na webových stránkách Společnosti pro památník bitvy u Domažlic ) je setrvale odmítána revize jeho vědecké práce a historiografický přezkum s již běžným testem proti plagiátorství pro scházející úřední metodiku s popíráním jakéhokoliv pochybení ... 

Za zvýšenou pozornost stojí již diskutovaný kreativní návrh na Pavilon Slovanské epopeje od architekta Petra Malinského, inspirovaného slovanskou mytologií a pradávným uctíváním životadárného Slunce, v odhadované ceně 184 miliónů korun. Nová dominanta Prahy má mít futuristický a nijak nepřehlédnutelný vzhled pozlacené skleněné oválné galerie s paprskovitou střechou s prozatímním pracovním názvem Zlaté vejce, nebo též Zlaté slunce. V březnu roku 2018 byla v pražském pětihvězdičkovém hotelu Marriott na aukci společnosti Dorotheum dražena dochovaná Muchova studie k obrazu Zavedení slovanské liturgie na Velké Moravě z cyklu Slovanské epopeje a její vyvolávací cena byla stanovena na 1, 9 milionu korun. Dílo bylo prodáno za 4 miliony bez aukční přirážky. Druhá podobná a velmi vzácná studie byla již před několika léty prodána v USA.

Je obecně známo, že malíř Jan Šebek po mnoho let znamenitě pomáhal Muchovi v jeho stínu jeho velkolepý výtvarný cyklus spoluvytvářet. A právě jenom Chodsku nyní náleží hned nadvakrát silně emotivní a nadčasová Šebkova Husitská epopej a rozhodně by zde měla být velkoryse zviditelněna, aby mohla kultivovaně promlouvat fenomenálními a mysteriózními uměleckými prostředky, které byly tak vlastní oběma umělcům a jenž nepřestávají fascinovat celý svět. Bez nutných dotačních programů a trvalé podpory státu však tento projekt nebude možné uskutečnit.

autor : Vladimír Marek 

( vytvořeno jako exkluzivní zdroj pro Wikipedii.cz, původní text mohl být administrátorem pozměněn ) 

Odkazy :

  • http: // www.bitvaudomazlic.cz
  • http: // www.chodsko.net
  • http: // www.artarchiv.cz
  • http: // www.eantik.cz (on-line trh starožitnostmi, uměním a designem), prodejní položka č. 108201 : ak. m. Jan Šebek - Bitva u Malešova 1424, mistrná skica se zobrazením jedné z nejkrvavějších husitských bitev u Kutné Hory, kvaš na papíře v rámu pod sklem, rozměr 115 krát 90 cm.
  • http: // www.obrazyvaukci.cz/jan-sebek_slavnostni-obrad-27386 ( olej na překližce, rozměr 50 krát 35 cm, studie obřadu s dominujícím svatováclavským světcem a patronem Čech a Moravy, emocionálně jímavé liturgické vzývání ochranitele české státnosti. Silné ovlivnění a téměř dokonalé ztotožnění Šebka s Muchovým jedinečným stylem je k nepřehlédnutí).
  • http: // www.obrazyvaukci.cz/Koncil - výpravná a rozmanitě výtečně podbarvená historická skica, velmi zajímavý olej na překližce v rámu ( dražená položka č. 25356 prodána hluboko pod skutečnou cenou ), rozměr 30 krát 60 cm, nesignováno.
  • http: // www.blesk.cz ( Prokop Holý se vrátil, archiv deníku Blesk z 9. 9 . 2007 ).
  • Národní listy z 3. 12.1894, s. 3.
  • Národní listy z 25. 8. 1898, s. 4. Rubrika Výtvarné umění. Panoráma pro výstavu Národopisnou podle přesných výpočtů upoutává pozornost jednoho tisíce návštěvníků denně.
  • Národní listy z 9. 6. 1910, s. 3. K slavnostnímu odhalení pomníku husitskému vojevůdci Prokopu Holému na Českobrodsku vypravena Píseň vítězná z Bitvy u Domažlic, kterou napsal Karel Leger.
  • Národní listy z 15. 8. 1931, Denní zprávy, s. 3. Oslavy největšího vítězství českého národa.
  • Národní listy z 17. 2. 1933, s. 2.
  • Národní listy z 1. 3. 1933, s. 2.
  • Národní listy z 30. 4. 1934, s. 2.
  • Národní politika z 12. 12.1920, s. 8.
  • Národní politika z 18. 1. 1930, s. 3. V Praze - Michli zemřela 16. ledna paní Marie Šebková, matka ak. malíře Jana Šebka.
  • Národní politika z 18. 8. 1931, s. 3.
  • Národní politika z 4. 2. 1932, s. 3. Přednáška univerzitního profesora Dr. Urbánka ve Vědeckém vojenském ústavu v Praze.
  • Národní politika z 21. 2. 1933, s. 4, ranní vydání pro Prahu. Městská rada v Domažlicích přijala návrh akad. malíře Jana Šebka na vybudování husitského panoramatu.
  • Národní politika z 14. 8. 1935, s. 5.
  • Národní politika z 27. 2. 1936, s. 7, ranní vydání.
  • Národní politika z 13. 6. 1936, s. 2. Fejeton umělcovy manželky Vlasty Šebkové, rozené Mašatové (sňatek 12/1920) s názvem Svatý Antoníček na Chodsku se zmínkou o pietním vyzdobení oltáře od malíře Šebka v místním nově postaveném kostele v Luženičkách.
  • Národní politika z 5. 11. 1941, s. 4 . Malíř Jan Šebek dokončuje v klášterním refektáři největší obraz, vytvořený v Domažlicích o rozměrech 6 krát 2,5 m, se scénou Pasování na rytíře, který byl zakoupen pro rožmitálskou radnici.
  • Národní politika z 29. 7. 1942, s. 3. Domažličtí malíři pro brannou moc. Lakonické tiskové nařčení z vydařené výtvarné propagace německé armády od čtyř exponovaných akademiků a výtvarníků s vyslouženým pochvalným uznáním od jejího vyššího velení. V kontextu tragických událostí a děsivých válečných hekatomb stejně možná cílená provokace jako existenciální volba a deklarování loajality z přinucení ve stavu zoufalé smrtelné úzkosti a naprosté bezvýchodnosti Šebka, Michla, Přikryla a Kuneše.
  • Národ z 10. 8. 1935, úvodník, ranní vydání.
  • Lidové noviny z 11. 5. 1934, s. 9.
  • Lidové noviny z 8. 10. 1941, s. 5.
  • Lidové noviny z 10. 9. 1943, s. 7. Chodský malíř maluje pro město Rožmitál. Další pozvánka pro ak. malíře Jana Šebka do Rožmitálu k vyhotovení dalších jeho nových velkých obrazů pro trvalé zachycení historie města a kraje.
  • Nová doba z 29. 7. 1927, s. 3. Největší pomník v Československu. Husitský pomník na Baldově u Domažlic ?
  • mikrofilm, sign. MfC 004877, 8144 - Microna 2003, čárový kód 10 01 09 25 55, Posel od Čerchova ( 1930 - 1935 ), Studovna periodik, Národní knihovna ČR, Praha.
  • Posel od Čerchova z 31. 5. 1930, č. 22, roč. LIX.
  • Posel od Čerchova z 10. 8. 1935, č. 32, roč. LXIV.
  • Posel od Čerchova z 24. 8. 1935, č. 34, roč. LXIV.
  • Posel od Čerchova z 7. 9. 1935, č. 36, roč. LXIV.
  • Jas, rodinný ilustrovaný nepolitický týdeník z 17. 8. 1934, s. 12. Detail z projektovaného panoramatu bitvy u Domažlic od malíře Šebka, vznikajícího v Peci pod Čerchovem v letním středisku sportovců a umělců Daliborka ( vzdušná a barvitá, zde však pouze černobílá, zdařilá a ostrá reprodukce s výřezem hrajícího chodského mužského tria v srpnové krajině s houslemi, píšťalou a dudami, stojícího u sudu domažlického piva s chodskou keramikou na jeho víku ).
  • Jas z 30. 8. 1935, s. 3.
  • Jas z 6. 9. 1935, s. 2.
  • Ždár, politický víceokresní týdeník z 10. 10. 1941, s. 3. V refektáři augustiniánského kláštera v Domažlicích maluje malíř Šebek historické velkoplátno s výjevem ze života pánů Rožmitálských pro zasedací síň rožmitálského zastupitelstva.
  • Český deník z 30. 7. 1927, s. 2. Velký pomník republiky u Domažlic?
  • Český deník z 13. 8. 1931, s. 3. Oslavy husitského vítězství u Domažlic.
  • Český deník z 15. 8. 1931, s. 5. Oslavná báseň na Bitvu u Domažlic Kardenálu klobók od MUDr. Ondřeje Přikryla s doprovodnou ilustrací od K. Svobody.
  • Český deník z 27. 5. 1934, s. 5.
  • Český deník z 29. 7. 1934, s. 5. Oslava husitského vítězství se sbírkou na chystaný pomník na Baldově a zapálení ohňových hranic na domažlických návrších.
  • Český deník z 14. 6. 1935, s. 1. Prof. Jan Plojhar - Národní podniky ( K návštěvě u nejzápadnějších Slovanů v Domažlicích ). Příprava Chodska na velkou sokolskou a národní manifestaci - župní slet Sokolské župy Šumavské v Domažlicích 6. a 7. července 1935.
  • Český deník z 10. 8. 1935, s. 3 - 4.
  • Český deník z 13. 9. 1935, s. 2.
  • Český deník z 15. 6. 1936, s. 1.
  • Český deník z 13. 7. 1936, s. 4.
  • Český deník z 3. 1. 1937, s. 11. Upoutávka prof. Čadíka na výstavu malířů chodského kraje v Plzni.
  • Český deník z 16. 11. 1937, s. 4.
  • Český deník z 30. 7. 1939, s.11.
  • Český deník z 9. 5. 1942, s. 3. Obraz pro domažlickou správu.
  • Český deník z 22. 1. 1943, s. 3. Dcera Věra Šebková nadějně zahájila studium uměleckého řezbářství na UMPRUM v Praze.
  • Český deník z 3. 4. 1943, s. 2.
  • Domažlické noviny z 3. 8. 1935, s. 2.
  • Domažlické noviny z 14. 9. 1935, s. 1.
  • Klatovské listy z 7. 9. 1935, s. 1.
  • Klatovské listy z 14. 9. 1935, s. 4.
  • Moravská orlice z 14. 1. 1937, s. 4. Nabídka malíře Jana Šebka k vystavení jeho velkoformátového panoramatu s motivem Matyáš proti Jiřímu u Uh. Hradiště na Výstavě umělců Slovácka.
  • Národní politika z 24. 5. 1942, s. 5. Požádání malíře Jana Šebka Správou města Domažlic o vymalování rozměrného plátna pro její zasedací radniční síň.
  • Lidové noviny z 8. 10. 1941, s. 5, ranní vydání.
  • Lidové noviny z 10. 9. 1943, s. 7. Malíř Jan Šebek po své výstavě chodských motivů ve Výletní chatě na Vavřinečku vyzván k vytvoření rozměrného obrazu v rožmitálské radniční síni.
  • Polední list z 9. 2. 1945, s. 2. Mistři štětce na Domažlicku.
  • Pravda z 16. 9. 1945, s. 2.
  • Pravda z 30. 7. 1946, s. 4.
  • Pravda z 9. 8. 1947, s. 6.
  • Pravda z 13. 8. 1947, s. 5. Šebkovo panorama by zachytilo bitvu u Domažlic asi takovým způsobem, jako zachytil bitvu u Lipan Luděk Marold.
  • Pravda. 1956, r. 37, č. 62 ( 3. 8.), s. 4.
  • Pravda. 1957, r. 38, č. 29 ( 11. 3.), s. 2.
  • Pravda. 1983, r. 64, č. 46 ( 19. 11.), s. 8.
  • Domažlický deník z 25. 10. 1996, s. 11, Ladislav Lešický - Panoramatický obraz bitvy u Domažlic nakonec malíř Šebek nevytvořil. Přednáška PhDr. Ludmily Růženecké o životě a díle akademického malíře Jana Šebka v domažlické Galerii bratří Špillarů s doprovodným promítáním diapozitivů autorových děl ze sbírky paní Věry Šlaisové, např. Chodská madona s dítětem, Mistr Kampanus odevzdává klíče od pražské univerzity a mnohá další.
  • Partitura pro mužský sbor - Bitva u Domažlic, zkomponoval Jindřich Jindřich, slova Jan Vrba, 7 stran, Pěvecká obec československá, Praha 1932.
  • Hlavní katalog a průvodce Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895. 13. oddělení. Válečnictví. 2282. Porážka křižáckého vojska u Domažlic, s. 429.
  • Seznam děl výstavy malířů Chodska, červenec - srpen - září 1939, S.V.U. Myslbek v Praze ( s excelentní odbornou předmluvou od prof. Jindřicha Čadíka s fotopřílohou ).
  • Katalog k výstavě v Galerii Rudolfinum : Československý socialistický realismus ( vystavované rozměrné historické Šebkovo plátno Tábor ), Gallery, Praha 2002.
  • Katalog výstavy Fr. Michla a J. Šebka ( s připojenou výstavkou soutěžních návrhů pomníku vítězné bitvy u Domažlic roku 1431 ), Domažlice 1935, neilustrováno, s kardinální předmluvou a popisem chystaného Šebkova díla od Miloslava Matase.
  • Fišer, M., Umění v Domažlicích ( Umění ve veřejném prostoru / Svazek IV ), Centrum pro dějiny sochařství Horažďovice, o. s., Klatovy 2015.
  • Hofmann, J., Chodsko a jeho připojená část k Německu - 1938, soukromý tisk se zásahem cenzora, Domažlice 1939.
  • Vrba, J., Chodský černý týden. Sebrané spisy svazek LXXI, ( Pamětní záznamy z protiprávního anektování Chodska nacistickým Německem ), Česká grafická unie, Praha 1947.
  • Ludwig, E., Duch a čin - rozmluvy s TGM. Tiskové a nakladatelské družstvo čsl. legionářů Čin, Praha 1935.
  • Marek, V., Spolek Psohlavci a chodský národopis - League of Dogheads ( Psohlavci ) and Etnography of Chodsko, nezávislý soukromý tisk ve spolupráci s Ústavem českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Praha 2009, 3. kapitola, s. 93 - 111, Baldov u Domažlic - Nezrealizovaný husitský národní památník s bohatou obrazovou přílohou a opětovným rehabilitačním vřazením památníku do chodských festivit s úplnou syntézou chronologie chodského národopisu podle odborně posouzené studie od známého folkloristy a regionalisty Vladimíra Baiera a též s pramenným popisem historie Spolku Psohlavci v Praze jako významného šiřitele, mecenáše a podporovatele kultury, osvěty a pamětihodností v Praze i příhraničním regionu a zároveň i vhodného garanta pro tolik žádoucí reprezentativní dokončení baldovského monumentu s kontakty na krajanská sdružení v zahraničí, struktury NATO, legislativce, exekutivce a generalitu v ČR ( odborné konzultace doc. Jana Čechurová a též oponentura prof. Eduard Maur, od roku 2008 účelově před publikováním akademicky zadržovaná a bagatelizovaná bakalářská práce s relevantním participativním účelem dokončení prestižního národního husitského památníku s podporou fondů Evropské unie, 147 stran ).
  • Hemzálková, I., Chodsko v letech 1938 - 1945 , bakalářská práce, Fakulta pedagogická - katedra historie, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2012.
  • Matas, M., 1431 - Báseň na oslavu největšího husitského vítězství u Domažlic: 14. srpna 1431 - při obraně vlasti proti nepřátelskému vpádu, 29 stran s ilustrací, NJČSL, Plzeň 1936.
  • Novotný, M., Krutina, J., Bitva u Domažlic, vydalo město Domažlice a Společnost pro památník bitvy u Domažlic, 2015.
  • Špelda, A., Chodsko - domov můj, Život a dílo národního umělce Jindřicha Jindřicha, Západočeské nakladatelství, Vimperk 1975.
  • Toman, P., Nový slovník československých výtvarných umělců, Tvar, Praha 1950.
  • Hanáková, P., Výzva perspektivy ( Obraz a jeho divák od malby quattrocenta k filmu a zpět), Academia, Praha 2008.
  • Soukenka, Vl., Scénografie a média - dobrodružství hledání - od jeviště po veřejný prostor, profesorská přednáška, Univerzita J. E. Purkyně, Ústí n./ L. 2017, interní náklad 60 ks.
  • Žáček, J. a kol., Chodsko, nákladem rodáckého Spolku Psohlavci, Praha 1939.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky